Krevní tlak je důležitá veličina pro udržení zdraví srdce a také odráží celkovou kondici organizmu. Jedná se o tlak, kterým působí protékající krev na cévní stěny. Zobrazuje se ve dvou hodnotách:
1. Systolický krevní tlak (vyšší číslo), který odráží tlak během srdečního stahu.
2. Diastolický krevní tlak (nižší číslo), který zobrazuje tlak mezi srdečními stahy, kdy je srdce uvolněné.
Krevní tlak se obvykle vyjadřuje v milimetrech rtuti (mm/Hg). Jako optimální krevní tlak u dospělého člověka jsou zpravidla považovány hodnoty 120/80 mm/Hg. Určité kolísání je zcela běžné. Hodnoty tlaku se mírně mění v průběhu celého dne.
Vysoký nebo nízký krevní tlak může být spojen s rizikem vzniku srdečních chorob a jiných zdravotních problémů, proto je důležité pravidelně monitorovat a udržovat krevní tlak v optimálních hodnotách.
Hodnoty krevního tlaku a jejich zařazení dle WHO:
Pokud jsou naměřené hodnoty krevního tlaku nižší než 90/60 mm/Hg, jedná se o tzv. hypotenzi, čili nízký krevní tlak. Časté příznaky nízkého krevního tlaku jsou motání hlavy, nevolnost nebo omdlévání. Typicky se objevují, když prudce vstanete ze židle nebo postele.
Na léčbu nízkého krevního tlaku se obecně doporučuje dostatečné množství tekutin, zdravá strava a pohyb. Léky se předepisují spíše ve výjimečných případech. Nízký krevní tlak může být způsoben řadou faktorů:
1. Dehydratace – nedostatečný příjem tekutin může vést ke snížení objemu krve v těle a tím způsobit nízké hodnoty krevního tlaku. Dodržujte pitný režim, snažte se vypít alespoň 2,5 l vody denně.
2. Ztráta krve v těle – těžké krvácení, vnitřní krvácení nebo také silná menstruace
3. Srdeční problémy – nízký krevní tlak mohou způsobit také některé srdeční poruchy, jako jsou např. bradykardie (pomalý srdeční tep), srdeční selhání nebo srdeční infarkt.
4. Hormonální nerovnováha – hormonální změny, zejména pokud jsou spojeny s poruchami štítné žlázy nebo ledvin, mohou mít vliv na krevní tlak.
5. Vedlejší účinky léků – některé druhy léčiv, zejména léky na tlak, diuretika, antidepresiva nebo léky na bolest mohou mít za následek nízký krevní tlak.
6. Ortostatická hypotenze – tato forma nízkého tlaku se může vyskytnout při rychlé změně ze sedu nebo lehu do stojaté polohy. Pokles tlaku obvykle trvá několik sekund, než se vrátí opět do normálu.
7. Infekce – některá infekční onemocnění, především ta, která způsobují velkou ztrátu tekutin, mohou vést k nízkému tlaku.
1. Životní styl – nezdravé návyky, jako jsou nadměrná konzumace soli, obezita, nedostatek pohybu, nadměrná konzumace alkoholu a kouření mohou přispět k vysokému krevnímu tlaku.
2. Stres – stres obecně stojí za řadou onemocnění. Vyhýbat se stresu a stresovým situacím je více než žádoucí.
3. Chronická onemocnění – některá chronická onemocnění, jako např. diabetes, onemocnění ledvin nebo obstrukční spánková apnoe mohou vést k vysokému krevnímu tlaku.
4. Věk – krevní tlak obvykle stoupá se stárnutím, částečně kvůli ztuhnutí tepen a ztrátě elasticity cév.
5. Hormonální nerovnováha – určité hormonální změny, jako je např. zvýšená hladina kortizolu (hormon stresu), mohou také ovlivnit krevní tlak.
Hromadící se cholesterol v krevním řečišti
5 důvodů, proč si pravidelně měřit krevní tlak
1. Prevence srdečních chorob
Vysoký krevní tlak je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vznik život ohrožujících stavů, jako jsou srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Pravidelné měření krevního tlaku může pomoci identifikovat vysoký krevní tlak a umožnit včasný zásah, aby se předešlo vzniku těchto zdravotních problémů.
2. Kontrola během léčby
Pokud máte vysoký krevní tlak a lékař vám předepsal léčbu, pravidelné měření krevního tlaku může pomoci sledovat účinnost léčby a zjistit, zda je nutné upravit dávkování léků nebo změnit léčebný plán. Nikdy neměňte dávkování léčiv bez předchozí porady se svým lékařem!
3. Zdraví mozku
Jednou z příčin mozkové mrtvice je atriální fibrilace. Fibrilace je závažná srdeční arytmie, kterou může lékař zjistit při měření krevního tlaku. Pokud se tato arytmie nebude správně a včas léčit, může dojít až k mozkové mrtvici. Při fibrilaci se v srdeční síni tvoří krevní sraženina neboli trombus, který může doputovat až do mozku. Pokud se trombem ucpe některá z mozkových tepen, jedná se o cévní mozkovou příhodu (mrtvici) .
Jsou ale případy, kdy k odhalení nemusí dojít včas. Arytmie neboli nepravidelný srdeční tep totiž neprobíhá nepřetržitě celý den, ale ve vlnách. Pro odhalení fibrilace v ordinaci lékaře byste tuto arytmii museli mít ve chvíli vyšetření. Pokud tedy neodhalí arytmii lékař, kdo tedy? Nejjednodušším způsobem je pořídit si vlastní tlakoměr. Na trhu jich existuje velké množství, většina z nich vyhodnocuje také nepravidelný srdeční tep, některé přímo detekují, o jaký druh arytmie se jedná (atriální fibrilace, předčasné kontrakce, tachykardie či bradykardie).
4. Včasná diagnostika
Vysoký nebo nízký krevní tlak nebolí. Je pro nás proto celkem obtížné jej identifikovat. Včasná diagnostika může zamezit dalším projevům a potížím, které jsou s těmito naměřenými hodnotami (ať už nízkými nebo vysokými) spojeny.
5. Celkové zdraví
Krevní tlak může být ukazatelem vašeho celkového zdraví. Pravidelné monitorování může poskytnout užitečné informace o vašem kardiovaskulárním zdraví a může být součástí preventivní péče.
ZDRAVÍ
KVALITA VZDUCHU
KOMFORT
WELLNESS
KRÁSA
 (2).png)
